Chotěvice Chotěvice
Drobečková navigace

Úvod > Historie > Z obecní kroniky

Z obecní kroniky

Kronika obce

Pokud máte doma ve svém albu nějaké staré dobové fotografie z obce a chtěli byste je zde zveřejnit, tak je naskenujte nebo přefoťte, popište /jméno, den, měsíc a rok/ a zašlete na e-mail webchotevice@seznam.cz .

Foto /max. velikost 5 MB/. 

 

Dlouholetou kronikářku obci dělala paní učitelka Evženie Langrová, která v roce 2008 předala žezlo paní Jarušce Farské a rozloučila se výstavou své práce kronikářky v zasedací místnosti Obecního úřadu, kde bylo možné nahlédnout do kroniky a prohlédnout si vystavené fotografie z dění v obci. Byly zde k vidění kroniky a další archívní materiál z archívu v Trutnově, které byly na tři dny pro tuto příležitost zapůjčeny. Ohlas veřejnosti byl veliký. 

Historie

Fotogalerie

Video rubrika

Jak vypadá zápis nové kronikářky v obecní kronice

Jaruška Farská na Vítání občánků

Evženie Langrová na Dětském dni

Soupis kronik, pamětních knih a fotokronik uložených ve Státním okresním archivu Trutnov

archiv Trutnov

Napsáno v kronice...

kronika

Důležitým pramenem pro poznání doby vzniku či prvotního osídlení obce Chotěvic v době historické se stal archeologický výzkum na nedalekém hrádku Bradlo u Nových Zámků, který probíhal koncem 60. let. Archeologické nálezy, kupř. zlomky keramiky, unikátní koňské výstroje, zbytky zemědělského nářadí apod., spolu s archivním materiálem spolehlivě zařadily dobu osídlení těchto končin.

Krajina na horním toku Labe byla pokryta až do konce 12. století hustým hraničním hvozdem, který zároveň sloužil jako přirozená ochrana českého státu a neměl být v období česko–polské vojenské konfrontace v 11. až 12. století osídlován. Osídlování znamenalo zároveň klučení či žďáření, tj. kácení lesního porostu, spálení zbytků listí a větví. Tato činnost by znamenala zprůchodnění lesa, lépe řečeno pralesa, které bylo z výše uvedených důvodů nežádoucí. V této nadmořské výšce v podhůří Krkonoš převládal buk s dubem a na písčité půdě borovice.

Kolonizace naší obce nenastala dříve než kolonizace nedalekého Olešnického újezdu, neboť ta postupovala po Labi a jeho přítocích z vnitrozemí nahoru. Olešnický újezd byl kolonizován od prvních desetiletí 13. století řádem německých rytířů. Souběžně s německým osídlením ze Slezska sem přicházelo i obyvatelstvo české z vnitrozemí.

První písemná zmínka o Chotěvicích pochází z roku 1362, a to v souvislosti snejstaršími držiteli vsi Arnolda, Jindřicha a Mikuláše Kolínských. Písemný doklad se zmiňuje o vsi s kostelem a tvrzí, jež byla sídlem zmíněného rodu. V r. 1437 získává ves Hynek Krupňa z Lichtemburku,a to až do r. 1454. Další písemná zmínka o vlastnictví je z roku 1477, v této době je pánem v Chotěvicích Jan z Kozojed.V majetku tohoto rodu zůstává nadále, r. 1515 získává právo Kateřina z Kozojed, na tvrzi, popluží, lidech, na rybnících, mlýnu a vsi Chotobicích. Kateřina prodala ves s tvrzí, se dvory, platy, mlýny, lukami, lesy, rybníky, potoky a řekami Janu z Vartemberka, který opět prodal zboží Chotěvické a tvrz r. 1522 Zdeňkovi z Valdštějna. Touto koupí Zdeňka z Valdštějna připojil Chotěvice k panství Hostinné a tvrz, která již nebyla obydlím držitelů (to již sídlili v Hostinném), ²brzo se sesula a v rumy klesla², jak se píše v díle Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze království českého.

 

V naší obci působil ochotnický divadelní spolek 

Archívní foto

Archívní foto

Archívní foto

Archívní foto

Archívní foto

Archívní foto